Rychlostní předpoklady jsou důležitá podmínka dobrých výkonů i na delších tratích. Základní otázka zní: jakou rychlostí musí atlet disponovat, má-li dosáhnout předpokládané výkonnosti?
Na danou otázku nalezneme odpověď pomocí statistické analýzy – u vybraného počtu běžců se zkoumala závislost výkonu na hlavní trati ve vztahu k výkonu, který atlet dosahuje na trati kratší, tzv. podpůrné.

Základem pro výběr se stal nejlepší výkon na tzv. sledované trati v daném roce a k němu byl přibrán výkon na tzv. podpůrné trati v témže roce. V případech, kdy času na hlavní trati alespoň vzdáleně neodpovídal výkon na trati podpůrné, byl zvolen výkon z jiné doby (z jiného roku).




Výkon na 5 000 m v závislosti na dosažených časech v běhu na 1 500 m

Závislost výkonů v běhu na 5 000 m na úrovni rychlosti v běhu na 1 500 m je znázorněna v následující tabulce:

Výkon na 3 000m překážek v závislosti na dosažených časech v běhu na 5 000m

Závislost výkonů v běhu na 3 000m překážek na úrovni vytrvalosti v běhu na 5 000m je znázorněna v následující tabulce:

Je třeba si uvědomit, že na uvedené tabulky nelze pohlížet jako na neměnitelné dogma, vztahy mezi uvedenými tratěmi však popisují vcelku přesně. V tabulce přechodu od výkonu   na 1 500m   k výkonu na   5 000m si můžeme všimnout možností běžců s osobním rekordem na 1500m na hranici 3:30. To však pouze za předpokladu plného rozvinutí tempové složky. Pro běh na 3 000m překážek má svou důležitost (kromě výkonu na 5 000m a vyspělosti techniky běhu) i výkonnost běžce na 1 500m.