Pro výkon, zejména vytrvalostního charakteru, tedy dynamickou práci delšího trvání, je převážným zdrojem energie kyslík.

Úroveň dodávky kyslíku je závislá na transportní kapacitě pro kyslík, která se skládá z několika částí. Jsou to:

• plicní ventilace (množství nadýchaného vzduchu za minutu),
• plicní perfuse (přechod kyslíku z plicních sklípků do plicních žil),
• množství červených krvinek a krevního barviva hemoglobinu,
• tkáňové dýchání (hlavně počet mitochondrií ve svalových buňkách a jejich vybavenost specializovanými enzymy).

Optimální hodnota hemoglobinu pro vytrvalostní výkon je mezi 16-17 hm. % u mužů a 14-16 hm. % u žen, hematokrit (podíl krvinek na celkovém objemu krve by neměl přesáhnut u mužů 50 % a u žen 48 % (limit je dán antidopingovými pravidly). Vyšší než doporučené hodnoty sice zvyšují transport kyslíku, ale současně stoupá viskozita krve, krev pak teče pomaleji, může poškozovat cévní stěnu tepen a vést až k trombóze (ucpání cévy). Stav se dále zhoršuje zahuštěním krve během výkonu, které je podmíněno ztrátou tekutin pocením.

Nedostatku červených krvinek se říká anemie (chudokrevnost). Rozeznávají se dva druhy anemie podle příčiny a významu pro zdravotní stav a sportovní výkon.

Nepravá, tzv. "sportovní anemie", bývá způsobena větším rozmnožením krevní tekutiny (plazmy) vlivem vytrvalostního tréninku, za nímž zaostává zmnožení červených krvinek a hemoglobinu. Nemá zdravotní význam a výkonnost neovlivňuje, při jejím zjištění se doporučuje provedení hematologického vyšetření s cílem vyloučit pravou anemii.

"Pravá anemie" je definována u mužů jako pokles hladiny hemoglobinu pod 13,5 hm. % a hematokritu pod 39 %, u žen je to 11,6 hm. % a 33 % (normy VFN Praha). I tyto hodnoty již znamenají snížení schopnosti ke sportovnímu výkonu, ačkoliv nesportovci ještě nemusí vadit.

Od roku 1905 je známo, že množství červených krvinek i hemoglobinu může být u běžců a chodců (na rozdíl od jiných vytrvalců-cyklistů, lyžařů-běžců, rychlobruslařů) snížené až výrazně pod uvedené hraniční hodnoty pro anemii. Jaké jsou příčiny vzniku této pravé anemie?

Především při kontaktu chodidla s podložkou (dráha, silnice, terén) dochází k biomechanickému stresu, opakovaným otřesům a traumatům, kdy se červené krvinky rozpadají (hemolýza), stupeň závisí na intenzitě a délce trvání běhu. Obdobně vzniká hemolýza z poškození krvinek během zrychlení krevního proudu při tělesné zátěži nárazy na cévní rozdvojení. Další možností je zvýšená lomivost krvinek, podmíněná zvýšením jádrové teploty těla, která při déle trvající zátěži stoupá. Někteří jedinci mohou mít také vrozené poruchy, které snižují odolnost krvinek.

Druhá hlavní příčina spočívá v nedostatku železa, způsobeném nejčastěji nedostatečnou či chybnou výživou, např. programovým vegetariánstvím. Další důležité příčiny jsou v poškození zažívacího ústrojí intenzívní námahou nebo užíváním nesteroidních antirevmatik (léků proti bolestem pohybového ústrojí – např. Brufen aj.), ztráty vznikají i krvácením ze žilních městků konečníku (hemoroidů). Ženy ztrácejí mnoho železa při menstruaci, železo se může ztrácet i při poškození močového měchýře nárazy při běhu. Ztráty železa potem a ztráty močí při hemolýze jsou naproti tomu bezvýznamné, nedostatek vitaminů podporujících krvetvorbu (B12 a kyselina listová) je spíše výjimečný.

Průkaz pravé anemie a její léčení je úkolem tělovýchovného lékaře ve spolupráci se specialistou-hematologem. Může se jednat o příznak závažné choroby a navíc případně vzniklý nadbytek železa při samoléčení zvyšuje ohrožení nejen arteriosklerózou, ale i novotvary. Co z těchto poznatků vyplývá?

Výskyt pravé anemie není ani u vytrvalostních běžců příliš častý a proto není třeba, aby si každý kondiční nebo výkonnostní běžec nechal provést vyšetření krevního obrazu; vždy záleží na okolnostech včetně objemu a intenzity tréninku. Má-li ale běžec zvýšenou únavnost nebo "dechové" potíže i při zátěži, kterou dříve snadno zvládal, došlo-li k jinak nezdůvodnitelnému poklesu výkonnosti, má-li zažívací potíže po uvedených lécích, krev v moči po námaze, krvácení z hemoroidů, běžkyně zvýšené krvácení při menses apod., je třeba neprodleně navštívit tělovýchovného lékaře, který provede základní vyšetření včetně krevního obrazu a podle nálezu určí další postup.

Preventivní užívání železa a vitaminů nelze doporučit, stejně jako samoléčbu potíží pohybového ústrojí nesteroidními antirevmatiky. Strava má být energeticky i kvalitativně odpovídající tréninkové a soutěžní zátěži, tzv. racionální, s dostatkem škrobovin (složité cukry), libového masa a ryb, omezením sladkých a tučných jídel, co největším množstvím ovoce a zeleniny včetně luštěnin a s nejméně 3 litry tekutin denně (podrobnosti, případně speciální diety lze nalézt v materiálech o sportovní výživě).

Zásadně je nutné varovat před použitím dopingových metod, které zvyšují počet červených krvinek, hladinu hemoglobinu i hematokritu nebo zvýšeně vážou kyslík (krevní doping, EPO, plazmaexpandéry aj.). Mohou sice zvýšit výkon, ale prokazatelně ohrožují zdraví, jejich užívání je neetické a v rozporu s antidopingovými pravidly.


                                                      Doc. MUDr. Petr Brandejský, CSc., člen zdravotní komise ČAS