Příběh australského středotraťaře Herba Elliota je pozoruhodný především díky jeho velmi krátké, avšak značně úspěšné běžecké kariéře. Herb Elliot, celým jménem Herbert James Elliot, se narodil 25. února 1938 v Perthu. Již od útlého mládí vyzkoušel několik sportů (běh, cyklistika, box, fotbal), na střední škole byl pak kapitánem školního hokejového týmu, členem školního fotbalového týmu, účastnil se závodů ve veslování, tenisu, střelbě, ale i běžeckých závodů. Tento velmi široký sportovní "záběr" měl pravděpodobně významný vliv na jeho dobrou kondici.

Mimo jiné se mladý Elliot věnoval i hře na klavír. Nejvíce mu však šlo běhání, a jelikož chtěl dosáhnout něco více než účastí na různých školských závodech, začal se běhu věnovat vážněji. V roce 1955 se ve škole střetl se světoznámým výstředním atletickým trenérem Percym Ceruttym, který je známý především tím, že nechával běhat své svěřence v pískových dunách. Cerutty tehdy sedmnáctiletému Elliotovi řekl: "Do dvou let zaběhneš míli pod 4 minuty". To ovšem záhy vzalo za své, neboť Elliotovi spadlo na pravou nohu piano a způsobilo dvě zlomeniny. Jelikož nemohl trénovat, začal Elliot pracovat v obchodě s nábytkem u svého otce, ve volném čase pak obcházet večírky, na sport zanevřel.

To se nelíbilo jeho otci, bývalému dráhovému cyklistovi, který využil příležitosti konajících se Olympijských her v Melbourne (1956) a vzal Herberta na závod na 10 000m, v němž svedl nezapomenutelný souboj Rus Vladimír Kuc s Britem Gordonem Piriem. Rus tehdy zvítězil se značnou převahou, s převahou, s níž si přál dominovat i sám Herb Elliot. Proto zamířil do Ceruttyho tréninkového tábora v Portsea. Již po šesti týdnech tréninku zvítězil na australském mistrovství v závodě na 1 míli časem 4:04!

Roku 1958 se stal nejmladším člověkem, který pokořil čtyřminutovou hranici na 1 míli, zvítězil na Hrách Commonwealthu v závodech na půl míle i na jednu míli, ke konci roku "sebral" Stanislavu Jungwirthovi světový rekord na 1500m časem 3:36,0. V tomtéž roce vytvořil světový rekord i na jednu míli časem 3:54,5. O dva roky později, tedy v roce 1960, získal v Římě zlatou olympijskou medajli v závodě na 1500m za nový světový rekord 3:35,6. V květnu 1961 pak ukončil kariéru!

Za pouhé čtyři roky absolvoval celkem 44 závodů na mílařské trati (1500m / 1 míle), přičemž na této vzdálenosti nebyl nikdy poražen! Mnoho lidí nedokázalo pochopit Elliotovo rozhodnutí ukončit tak skvostnou kariéru nečekaně brzy. Ovšem Elliot věděl, že dosáhl všeho, že už může své úspěchy nanejvýš vyrovnat, on však chtěl skončit na vrcholu.

Trénink

Percy Cerutty kladl velký důraz na techniku běhu a na trénink síly. Kromě tří posilovacích tréninků týdně v posilovně (v přípravném období, v závodním byla jen 1 nebo žádná tréninková jednotka týdně) zařazoval navíc výběhy velmi prudkých kopců (krátké délky - max 200m), nebo běh v pískových dunách. Cerutty byl zastáncem tzv. střídavých běhů, při nichž se "neustále" mění tempo, odmítal tempové běhy, ve kterých atlet drží stejné předem určené tempo od začátku až do konce.

Tréninkový rok byl rozdělen na tři období - kondiční (6 měsíců), předzávodní (3 měsíce) a závodní (3 měsíce). Objem naběhaných kilometrů se u Herba Elliota pohyboval přibližně kolem 100-160 týdně, přičemž vyšší hranice dosahoval v přípravném období, v závodním naopak té nižší (i "jen" 80km týdně). V přípravném období byly zařazovány souvislé běhy dopoledne (5-16 km), kopce (30-45 min), fartleky (5-13 km) či posilování odpoledne. Nutno dodat, že Percy Cerutty byl též zastánce vysokointenzivního tréninku, tudíž ani zmíněné souvislé běhy nebyly "pomalé". Občas byl do tréninku zařazován i dlouhý běh (až 30 km). V předzávodním období se zvýšila kvalita, objevily se intervalové tréninky (1-2 týdně). Sám Herb Elliot tvrdí, že dvě třetiny tréninků byly velmi náročné. V závodním období se kvantita snížila přibližně na polovinu, ovšem trénink byl již plný kvality.



Oba zobrazené snímky zachycují římské finále roku 1960 na 1500m. Na vrchním snímku je naprostý konec závodu, na druhém jeho průběh (vede Herb Elliot, za ním běží Maďar István Rózsavölgyi - bronz, na třetím místě v tuto chvíli nakonec stříbrný Francouz Michel Jazy).


Ukázka tréninku z roku 1956 (počáteční výkonnost)

Pondělí: (6-10) x (400m / 800m)
Úterý: 8km - tempo
Středa: sprinterský trénink
Čtvrtek: fartlek - 30min (30s sprint, 190s klus, ...)
Pátek: volno
Sobota: (4-10)km na dráze - tempo
Neděle: 16km - rychle


Ukázka tréninku z předzávodního období (vrcholová výkonnost)

Pondělí:
ráno: 11km - střídavý běh
odpo: delší úseky v terénu
večer: 8km - lehce

Úterý:
ráno: 8km - střídavý běh
odpo: kopce
večer: posilování

Středa:
ráno: 11km
odpo: 10km - fartlek

Čtvrtek:
ráno: 11km - střídavý běh
odpo: 23km

Pátek:
volno

Sobota:
ráno: 8km - střídavý běh
odpo: posilování
večer: 8km - fartlek

Neděle:
ráno: 10km
odpo: intervalový trénink