|
Jaroslav Urbánek, Karel Walter
|
|
Pátek, 21. listopadu 2008
|

Mílař Miroslav Jůza, v atletické branži známý jako „Věčný stín Odložila“, je prvním atletem, se kterým se redakce Atletickytrenink.cz setkala osobně v souvislosti s uveřejněním článku. I když tento běžec nezaznamenal žádného většího mezinárodního úspěchu, zdokumentování jeho sportovní kariéry určitě stojí za to. Vždyť kolik českých mílařů zvládne dnes míli pod čtyři minuty a kilometr za dvě devatenáct?
Miroslav Jůza se narodil 22. ledna 1943 v Čebíně u Brna. V mládí absolvoval všeobecnou sokolskou průpravu. K atletice se dostal na průmyslovce v Brně, když v šestnácti letech zaběhl kilometr za 2:49,4. Na zmíněném závodě si jej všiml trenér Jiří Šrámek ze Zbrojovky Brno. Tím začala systematická trenérská spolupráce a dodnes trvající přátelství. Pozn.: Mezi svěřence známého brněnského trenéra, specialistu na střední tratě, patřili Pavel Cigoš, Dušan Moravčík, Josef Vedra, Mirka Margoldová - Malíková, Mirek Zoubek, Jiří Kolbaba a mnoho dalších. Za čtyřicet let trenérské praxe vychoval tento zbrojovácký trenér více než padesát půlkařů s OR pod dvě minuty…
Jůza trénoval přibližně 4-5 x týdně, stále se výrazně zlepšoval. V sedmnácti letech se dostal na půlce pod dvě minuty a přiblížil se ke čtyřem minutám na patnáctistovce. Roku 1962 vybojoval na mistrovství ČSR druhé místo na 1500m výkonem 3:49,8 a rozhodl se, že základní vojenskou službu stráví v Praze. V RH Praha ho vedl legendární trenér Miloš Písařík (svěřenci: Jarmila Jehličková, Pavel Pěnkava, Dušan Moravčík, Stanislav Tábor, ...). Zúčastnil se mnoha mezistátních utkání na tratích 800m a 1500m. K nejlepším letům jeho kariéry patřily roky 1964 a 1965. I když měl nabídky pokračovat v profesionální kariéře, v září 1964 Jůzovi skončila vojenská služba a rozhodl se vrátit na Moravu. Následně se mu podařilo zaběhnout míli pod magickou hranici čtyř minut a kilometr pod dvě dvacet. Ve světových tabulkách figuroval v roce 1965 na 8. místě časem 2:19,5 na 1000 m, v běhu na jednu míli pak na místě devatenáctém časem 3:59,2. Zajimavé na tom je, že tyto výkony zaběhl v době, kdy byl zařazen již do pracovního procesu. Od roku 1966 se obnovila spolupráce s trenérem Šrámkem. V tomto období zvítězil mj. třikrát na prestižním Běhu Lužánkami (1966, 1967, 1970). Trénink však již nešel dál skloubit se zaměstnáním a Jůza v roce 1971 ukončil kariéru.
Po celou dobu mu byli největšími soupeři Josef Odložil a Tomáš Salinger
(bronzový z ME 1962 na 1500m). Roku 1964 bojovali právě tito tři mílaři o jediné volné místo na Olympijské hry v Tokiu. Rozhodlo se až v "nominačním závodě pravdy", jehož doběh můžete vidět na následující fotografii. Na prvním místě probíhá do posledního kola vodič Pavel Hruška, který v celém závodu sehrál spornou roli - odtáhl úvod a závěr závodu. Za jeho zády probíhají cílem takřka současně Mirek Jůza a Josef Odložil. Vítězem se stal Josef Odložil, který na následujících OH tolik proslavil českou běžeckou školu.
Nebyl to však jediný těsný souboj těchto vynikajících mílařů. Prakticky každý společný závod Odložila s Jůzou sliboval vyrovnaný souboj a rychlé časy. O tom svědčí i následující dvojice fotografií zachycující závěr finálového běhu na 1500m při mistrovství ČSR roku 1964. Na první z fotek vede pole Jůza (418) následován Odložilem (377), Salingerem a Stanislavem Hoffmanem. Závod ovládl časem 3:45,6 Josef Odložil, Mirek Jůza ztratil dvě desetiny, o další dvě desetiny zpět byl Tomáš Salinger. Právě díky nesmiřitelným soubojům Odložila s Jůzou, se Mirkovi Jůzovi začalo říkat Věčný stín Odložila. Josefa Odložila totiž nikdy neporazil.
 |
 |
|
Vývoj výkonnosti
|
| Rok |
400m |
800m |
1000m |
1500m |
3000m |
5000m |
| 1959 |
- |
2:08,8 |
2:42,5 |
- |
- |
- |
| 1960 |
54,6 |
1:58,2 |
2:38,0 |
4:02,1 |
- |
- |
| 1961 |
51,1 |
1:56,5 |
2:33,2 |
3:55,7 |
8:45,8 |
- |
| 1962 |
50,9 |
1:52,6 |
2:24,1 |
3:49,8 |
8:31,4 |
- |
| 1963 |
50,8 |
1:49,7 |
2:21,2 |
3:46,2 |
- |
- |
| 1964 |
51,6 |
1:49,1 |
2:19,4 |
3:43,7 |
8:30,0 |
- |
| 1965 |
- |
1:49,9 |
2:19,5 |
3:43,6 |
8:10,0 |
14:21,8 |
| 1966 |
- |
1:52,0 |
2:28,8 |
3:46,9 |
8:17,8 |
- |
| 1967 |
- |
1:55,4 |
- |
3:45,0 |
8:25,2 |
14:11,4 |
| 1968 |
- |
- |
2:32,0 |
3:55,1 |
8:18,4 |
14:44,0 |
| 1969 |
- |
- |
- |
4:02,2 |
9:00,0 |
15:11,2 |
| 1970 |
- |
- |
- |
4:07,0 |
- |
15:19,0 |
| 1971 |
- |
- |
- |
4:08,8 |
9:17,6 |
- |
Ukázka tréninkového týdne z května 1960:
Po: 8x300m - v lese
Út: volno
St: 4x80m (40m - rychle, 40m - setrvačně), 4x(300m, 150m) [45,5 - 21]
Čt: 4 kola s rovinkami po trávě, 1200m na dráze (1. a 3.kolo rychle), 10 rovinek
Pá: volno
So: 400m [58], 6x150m [22]
Ne: fartlek po lese (1 hod)
Pozn.: po rozcvičení zpravidla 5 rovinek, 1959: 15 závodů, 1960: 24 závodů.
Ukázka tréninkového týdne z dubna 1964:
Po: rozklus 3,5km, rozcvička, 10 rovinek, 4x100m s 1min, 200m klus,
4x150m s 1min, 200m, pauza 5min,
4x100m s 1min, 150m, výklus 2,5km
Út: rozklus 3km, rozcvička, 25min gymnastika, výklus 1km
St:
dopo: 2 x (6x120m s 1min) s 15min, v dlouhé pauze gymnastika, SBC
odpo: svižný fartlek (10min, 15min, 25min), 2000m [6:30] s pauzami 5min,
3x sprinterská průprava
(příprava na rychlostní trénink následujícího dne), výklus 2,5 km
Čt:
dopo: rozklus 3km, rozcvička, 10min gymnastika, SBC, výklus 3km
odpo: rozklus 3km, rozcvička, 6 rovinek, 3x100m s 1min [posl. za 12,0],
2x100m s 1:30min [12,7
- 12,6], 2x100m s 1min [druhá za 12,6], 3x100m s
1:30min [12,4 - 12,6 - 12,7] (mezi sériemi pauza
5min - klus, chůze),
7min pauza, 7x30m (start s vypuštěním do 60m), 5min pauza, 2x150m
s 1:30min [18,3 - 19,0], výklus 3km
Pá: volno
So:
dopo: rozklus 2,5km, (100m,100m,200m) s 1min, 3x200m s 2min [30,8 - 31,1 - 31,2], 3x100m s 1min,
250m [38,5], 6x50m lehce, 6x 50m start, výklus 2,5km
odpo: rozklus 3km, rozcvička, SBC, 6 rovinek, (100m,100m,300m)s 1min [posl. za 41,7], 4min pauza,
2x300m s 2min [44,7 - 44,6], 5min pauza, 3x300m s 2min [43,1 - 45,0 - 44,2], 7min pauza, 4x300m
s 2min [46,6 - 46,2 - 45,9 - 46,1], výklus 1,5km
Ne:
dopo: fartlek (15min, 20min, 20min, 15min) s pauzami 5min (naběháno 15km)
odpo: rozklus 25min, rozcvička, gymnastika a posilování, výklus 10min
Pozn.: 1964: 31 závodů, 1965: 38 závodů.
Počty naběhaných kilometrů za rok: 2430 (1963), 2700 (1964), 3150 (1965).
Ukázka tréninkového týdne z dubna 1969:
Po: volno
Út: volno
St: klus - 40 min
Čt: 10 rovinek, 10x400m s 150m MK, 2x150m [22,5]
Pá: fartlek - 1 hod
So: fartlek - 1 hod
Ne: volno
Z pohledu regenerace zmiňme třítýdenní pobyt v lázních (a úplné běžecké volno) vždy po sezóně v říjnu v letech 1964-66. V průběhu sezóny chodíval Mirek Jůza
pravidelně plavat (1x týdně) a den před závodem vždy absolvoval masáž.
Diskuze k článku
(Počet příspěvků: )
 |
|

|