Osmistovka je pravděpodobně nejtvrdší běžeckou disciplínou. Vyžaduje směs síly, rychlosti a anaerobní vytrvalosti. Rozhodnutí, jakou taktiku použít, aby z toho bylo vítězství, musí být učiněna ve zlomcích sekundy.

Není to tak dávno, kdy se na 800m pohlíželo jako na nejkratší střední trať, ale…

Coe ............................. 1981 ...................... 49,7 + 52,1 = 1:41,8
Kratochvílová ............ 1983 ...................... 56,1 + 57,2 = 1:53,3

Myšlenka, že muži běhají první kolo pod 50s a ženy za 56s, nám osvětluje, že 800m se z funkčního hlediska posuzuje jako prodloužený sprint. Tak vysoké tempo vede k tomu, že se těžiště přesunulo na rychlostní či anaerobní aspekt rychlostní vytrvalosti. K podobným změnám dochází i na dlouhých tratích, kdy běžci s velkým vrozeným talentem zlepšují své schopnosti podávat výkon.

Je obtížné zůstat koncentrovaný a udržet si čistou hlavu, když se většina trati běží s maximálním nasazením a kdy je třeba snášet velké překyselení. Při rychlé osmistovce již nemají běžci obdobné výkonnosti čas opravit chybu. Proto nesmí být udělány žádné chyby. Ale přece – mýliti se je lidské. Přesně toto je dilema – přizpůsobit se a zdolat závodní podmínky a zároveň minimalizovat riziko chyb. Velké výkyvy tempa jsou fyzicky možné, ale jedno nevhodně umístěné zrychlení může zničit závod.

Vysoké anaerobní a aerobní kapacity jsou pro půlkaře rozhodující. Skutečnost, že pro úspěch v závodě je třeba vysoké anaerobní, tak i aerobní kapacity, klade enormní nároky na tělesné schopnosti závodníků. Tito musí umět vysokou měrou využít obou energetických systémů. Např. běžec světové třídy musí být schopen zaběhnout 400m za 45,7- 47 sec. Současně musí disponovat dostatečnou tempovou vytrvalostí, aby byl schopen zaběhnout míli na úrovni světové špičky. Slabší běžci, kteří běhají na úrovni svého maxima, vykazují podobné subjektivní nasazení, ačkoliv jejich časy jsou přirozeně pomalejší.

Srovnání podílu aerobního a anaerobního energetického zdroje nám napomáhá porozumět logice běhu na 800m, ale také dává podnět k několika praktickým otázkám…

800m .................... 57% : 43%
400m .................... 30% : 70%

Zaměřme se tedy na lepší porozumění nastíněné energetické dynamiky. Jako příklad nám budou sloužit mezičasy běžců světové extratřídy a dáme si za úkol propočítat mezičasy odpovídající jejich tělesným schopnostem.

Pro příklad: cíl na 800m je 1:43 s mezičasy 50s a 53s. Osobní rekord na 400m je 48s a v závodě na 800m se poběží 1. kolo v čase odpovídajícím 96% osobního rekordu. Jaký je aerobně-anaerobní poměr energetických výdajů na prvních 400m? Určitě ne 30% : 70%, neboť tato čtvrtka se neběží s maximálním nasazením. Přijměme tedy, že poměr je 65% : 35% nebo 60% : 40% a že na počátku 2. kola se půlkař dostává do značného kyslíkového dluhu. Druhých 400m bude pomalejších a bude odpovídat 90% osobního rekordu na 400m – 53s. Nasazení je maximální a udržení dobrého běžeckého stylu stojí mnoho úsilí. Jaký je nyní aerobní podíl práce v plném nasazení na druhých 400m v 800m závodě? Přijměme, že aerobně-anaerobní poměr je asi 35% : 65% nebo 40% : 60%. Mezi oběma koly jsou z fyziologického hlediska značné rozdíly.

Takováto závodní analýza je užitečná, neboť vytváří základnu pro metody, po kterých byste měli Vy spolu se svým trenérem v přípravě na 800m sáhout. Pro každé toto velmi rozdílné zatížení na látkovou výměnu musí být aplikován speciální intenzivní trénink. Toto Vám dá rozhodující výhodu nad Vašimi konkurenty.

Trénink na 800m musí umožnit jak rozvoj svalové síly, tak svalové vytrvalosti – a to především nohou. Musíte být připraveni snášet delší čas trvající intenzivní zatížení. Jen skutečně rozsáhlý, celé tělo namáhající kondiční tréninkový program (běh plus silový a kruhový trénink) představuje odpovídající přípravu na závod na 800m. Vaše tělo musí zlepšit své schopnosti jak přemoci zakyselení, abyste nejen své tempo udrželi, ale abyste také mohli běžet ještě rychleji. Zvláště, když Vaše tělo bude obtížemi či dokonce bolestmi signalizovat, že chce zátěž okamžitě ukončit…