Rychlostní předpoklady jsou důležitá podmínka dobrých výkonů na střední tratě. Základní otázka zní: jakou rychlostí musí atlet disponovat, má-li dosáhnout předpokládané výkonnosti?
Na danou otázku nalezneme odpověď pomocí statistické analýzy – u vybraného počtu běžců se zkoumala závislost výkonu na hlavní trati ve vztahu k výkonu, který atlet dosahuje na trati kratší, tzv. podpůrné.
Základem pro výběr se stal nejlepší výkon na tzv. sledované trati v daném roce a k němu byl přibrán výkon na tzv. podpůrné trati v témže roce. V případech, kdy času na hlavní trati alespoň vzdáleně neodpovídal výkon na trati podpůrné, byl zvolen výkon z jiné doby (z jiného roku).
Výkon na 800 m v závislosti na dosažených časech v běhu na 400 m
Závislost výkonů v běhu na 800 m na úrovni rychlosti v běhu na 400 m je znázorněna v následující tabulce:
| Výkon v běhu na 400 m (s) |
Výkon v běhu na 800 m |
Zbytek* (s) |
| Běžec s rozvinutou tempově rychlostní složkou |
Běžec s průměrně rozvinutou tempově rychlostní složkou |
Běžec s méně rozvinutou tempově rychlostní složkou |
| 52 |
1:54,0 |
1:55,5 |
1:57,0 |
10,0 – 13,0 |
| 51 |
1:51,9 |
1:53,4 |
1:54,9 |
9,9 – 12,9 |
| 50 |
1:49,9 |
1:51,4 |
1:52,9 |
9,9 – 12,9 |
| 49 |
1:47,9 |
1:49,4 |
1:50,9 |
9,9 – 12,9 |
| 48 |
1:45,9 |
1:47,4 |
1:48,9 |
9,9 – 12,9 |
| 47 |
1:43,8 |
1:45,4 |
1:46,9 |
9,9 – 12,9 |
| 46 |
1:41,8 |
1:43,4 |
1:44,9 |
9,9 – 12,9 |
| 45 |
1:39,8 |
1:41,4 |
1:42,9 |
9,9 – 12,9 |
* Pod pojmem zbytek je chápán rozdíl mezi dosaženým časem na 800 m a dvojnásobkem dosaženého času na 400 m.
Pozn.:
- mezi dosaženým výkonem v běhu na 800 m a mezi rychlostí na 400 m existuje lineární závislost
- vteřinové zlepšení v běhu na 400 m přináší 2,0 až 2,1 s zlepšení na 800 m
- výkon pod 1:47,0 je podmíněn rychlostí 47,9 (± 0,6 s) na 400 m podle úrovně rychlostně tempové složky...
- světový rekord je podmíněn rychlostí 45,8 (± 0,6 s) na 400 m podle úrovně rychlostně tempové složky...
Výkon na 1500 m v závislosti na dosažených časech v běhu na 800 m
Závislost výkonů v běhu na 1500 m na úrovni rychlosti v běhu na 800 m je znázorněna v následující tabulce:
| Výkon v běhu na 800 m (s) |
Výkon v běhu na 1500 m |
Zbytek* (s) |
| Běžec s rozvinutou tempově rychlostní složkou |
Běžec s průměrně rozvinutou tempově rychlostní složkou |
Běžec s méně rozvinutou tempově rychlostní složkou |
| 1:55,0 |
3:52,0 |
3:54,2 |
3:56,4 |
2,0 – 6,4 |
| 1:53,0 |
3:47,7 |
3:49,9 |
3:52,1 |
1,7 – 6,1 |
| 1:51,0 |
3:43,3 |
3:45,5 |
3:47,7 |
1,3 – 5,7 |
| 1:50,0 |
3:41,1 |
3:43,3 |
3:45,5 |
1,1 – 5,5 |
| 1:49,0 |
3:38,9 |
3:41,1 |
3:43,3 |
0,9 – 5,3 |
| 1:48,0 |
3:36,7 |
3:38,9 |
3:41,1 |
0,7 – 5,1 |
| 1:47,0 |
3:34,5 |
3:36,7 |
3:38,9 |
0,8 – 4,9 |
| 1:46,0 |
3:32,3 |
3:34,5 |
3:36,7 |
0,3 – 4,7 |
| 1:45,0 |
3:30,0 |
3:32,2 |
3:34,4 |
0,0 – 4,4 |
| 1:44,0 |
3:27,8 |
3:30,0 |
3:32,2 |
0,2 – 4,2 |
* Pod pojmem zbytek je chápán rozdíl mezi dosaženým časem na 1 500 m a dvojnásobkem dosaženého času na 800 m.
Pozn.:
- mezi dosaženým výkonem v běhu na 1500 m a mezi rychlostí na 800 m existuje lineární závislost
- vteřinové zlepšení v běhu na 800 m přináší 2,1 až 2,3 s zlepšení na 1500 m
- výkon pod 3:40 je podmíněn rychlostí 1:48,5 (± 0,9 s) na 800 m podle úrovně rychlostně tempové složky...
Zkoumání výkonu na středních tratích vychází ze studie Tomislava Periče.
|
