V tomto článku bych vám rád přiblížil skok nejlepšího tyčkaře všech dob, Sergeje Bubky, při překonání světového rekordu 611cm ve francouzském Dijonu. Budu se zabývat především základními technickými prvky, do podrobného rozebrání jednotlivých fází skoku se pustím někdy příště.

	Tyčkař je v tuto chvíli před došlapem levé nohy, na které bude začínat zásun. Tyč musí být v této chvíli již ve vodorovné pozici a tyčkař se snaží o udržení co nejvyšší vzpřímené pozice, kterou drží až do chvíle odrazu.
	S došlapem levé nohy na zem začal zásun. Zde si můžeme všimnout, jak závodník drží vysoko levou ruku, což mu umožňuje navodit si správnou (vysokou) pozici pro přechod.
	Při došlapu pravé nohy na zem musí být pravá ruka minimálně v úrovni očí, jak můžeme vidět na tomto obrázku.
	Poslední krok do odrazu by měl být z celého rozběhu nejkratší. S došlapem na levou nohu by měla být obecně pravá ruka napnutá, Sergej Bubka je však v momentě nárazu tyče do hrany šuplíku v kolmé pozici se zemí, a tak ruku stihne napnout ještě před nárazem (viz. další obrázek). Toto je část jeho konceptu tzv. Free Take Off, kterým se budu zabývat v jednom z dalších článků. Platí tedy, že pravá ruka musí být nad (nebo lehce před) hlavou napnutá dříve než konec tyče narazí do hrany šuplíku. Tzn. že závodník, který podbíhá (je blíž na odraze směrem k šuplíku), musí mít ruce zvednuté dříve než závodník, který je na odraze v kolmici nebo lehce naskakuje (je dále na odraze).
	Pravá ruka je napnutá nad hlavou (! ne za hlavou !) a tyčkař je při nárazu tyče do šuplíku v kolmé pozici se zemí.
	Moment přechodu (odrazu) přes pevnou levou nohu. Úhel odrazu je zhruba, jako kdyby závodník chtěl vyskočit na doskočiště. Zde je hlavní snaha o co největší protlačení ramen (! ne boků !) směrem dopředu.
	Tzv. C pozice, při níž si tyčkař vytvoří předpětí, které je důležité pro správný a rychlý zvrat (viz. další obrázky). Na tomto obrázku je také vidět, jak Sergej Bubka ideálně „najel“ do tyče tím, že se krátce a správným směrem odrazil a maximálně protlačil ramena směrem dopředu. Toto je nezbytné pro „rozjetí“ tyče, tzn. aby tyč měla postup směrem dopředu. Levá ruka je lehce pokrčená.
	Díky perfektnímu přechodu do tyče a vytvoření již zmíněného předpětí si tyčkař nyní nataženou odrazovou nohou švihá do zvratu a snaží se dostat nárty k pravé ruce. Levá ruka je v tento moment napnutá a závodník s ní tlačí do tyče, aby vrátil ramena zpět a mohl pokračovat ve zvratu. Toto a následující obrázek je také moment, při kterém si závodník kontroluje svou pozici (pohledem na laťku), aby se ujistil, zda může bezpečně dodělat celý skok.
	Pokračování švihu. Všimněme si, že v této fázi se obě nohy pomalu dostávají do stejné polohy (vedle sebe).
	V tuto chvíli tyčkař dostal nárty k pravé ruce a boky jsou vodorovně s rameny. Této pozice je třeba docílit ještě před tím, než se začne tyč narovnávat, jinak je závodník vytažen za ruce, spadnou mu nohy a nemůže správně dodělat skok. Poté následuje vytrčení nohou a zaklánění ramen dolů podél tyče. V tuto chvíli je třeba zůstat co nejvíce u tyče, aby mohl být zbytek skoku dodělán v ose a závodník tak získal z tyče co nejvíce energie.
	Tzv. I pozice. Tyčkař je v naprosto natažené pozici bokem k laťce a začíná se přitahovat (vzpírat) pravou rukou. V této chvíli nohy stále směřují kolmo nahoru.
	Zde je tyč již úplně narovnaná a závodník dodělává obrat, levou rukou se pouští a snaží se co nejvíce pravou rukou odrazit od tyče.
	Závodník dodělal obrat a pouští se tyče. Od této chvíle se snaží co nejvíce „obalit“ laťku.
	Tyčkař se snaží co nejvíce vyhrbit, aby si neshodil laťku hrudníkem.
	Zde se už může začít slavit. :-)

Kinogramy společně s videem zaznamenávajícím tento skok je možné najít na www.stabhoch.com.
Přímý odkaz k videu -nutné mít nainstalovaný přehrávač MOV souborů (např. QuickTime Player).