Problematika atletického tréninku, resp. běžecké a kondiční práce z pohledu požadavků na hráče fotbalu, se v tréninku fotbalistů dostává víc a víc do popředí zájmu. A to nejen v průběhu kondiční přípravy na sezonu, ale i v průběhu sezony. Přičemž je třeba mít na paměti, že kondiční práce fotbalisty je dosti odlišná od sportovní přípravy atleta. Není to tak dávno, kdy o rychlosti hráčů čínského mužstva svědčila skutečnost, že všichni hráči zaběhnou stovku pod 11 sekund. Přesto bylo mužstvo na turnaji vyřazeno, aniž by vstřelilo branku. K fotbalové rychlosti patří i schopnost zhodnotit situaci a řešit ji odpovídající technikou v nejvyšším tempu. V tom je fotbal specifický. Ve fotbale chceme především vytrénovat dobrého fotbalisty, nikoliv sprintera, běžce středních tratí, vytrvalce či skokana…

V prvním díle seriálu o běžecké přípravě fotbalistů se zaměříme na rozvoj rychlostních schopností. Ve fotbale se hovoří o tzv. herní rychlosti. Pod tímto pojmem se rozumí obecná schopnost hráče jednat v komplexních situacích efektivněji a úspěšněji než jeho protihráči. Skládá se ze dvou důležitých aspektů.

Na jedné straně je to rychlost jednání, tj. schopnost hráče „číst“ herní situaci rychleji než soupeř. V nejkratším čase musí hráč najít optimální řešení pro pokračování ve hře a musí umět toto řešení také v maximálním tempu realizovat.

Na druhé straně je to startovní neboli akcelerační rychlost (rychlost nástupu), tj. schopnost být při specifické fotbalové běžecké práci o zlomek vteřiny rychleji u hráče, u míče, resp. ve volném prostoru než druzí. K tomu patří mj. umět provést mnoho velmi rychlých kratších kroků nejvyšší frekvencí a také umět při změnách směru a soubojích vlastní tělo vždy znovu maximálně zrychlit nebo prudce zabrzdit.

Schopnost provádět rychlé pohyby je u člověka do značné míry geneticky determinována, daleko více než vlohy pro vytrvalost. Při tréninku nástupové neboli akcelerační rychlosti se tedy musí položit těžiště tréninkové práce do těch oblastí, v nichž existuje možnost výraznějšího zlepšení výkonnosti. Jedná se především o:

• zlepšení obecné koordinace a tím i techniky běhu
• zlepšení specifické fotbalové koordinace
• zlepšení startovní výbušnosti
• zlepšení rychlé síly

V rámci rozcvičení na tréninkovou jednotku zaměřenou na rozvoj rychlosti by měly být zařazovány následující běžecká a odrazová cvičení:

Skipink a zakopávání (začít pomalu, tempo zvyšovat), předkopávání, poskočný běh, poskočný běh s protipohyby ramenou a kyčlí, cval stranou, poskoky jednonož, odpichy, „kotníčky“, apod.

Tato „škola běhu“, v atletickém slangu „běžecká abeceda“, by měla být zařazována pravidelně jedenkrát týdně i v průběhu soutěže. Zlepšování koordinace vede střednědobě k lepší technice běhu.

Hlavní část tréninkové jednotky zaměřené na rozvoj akcelerační rychlosti by pak mohla vypadat následujícím způsobem:


1. Stupňované krátké úseky s meziklusem

• tři 30m úseky se zvyšováním rychlosti a na ně navazující aktivní odpočinek ve formě 2 min pomalého klusu mezi úseky
• v prvním úseku mají hráči dosáhnout na konci 80% své maximální rychlosti, v druhém úseku 90% a ve třetím 100%
• během aktivního odpočinku hráči mohou asi ze 16 metrů střílet na branku

2. Tacklingové stanoviště

• dvě série po třech pokusech
• ze startovní čáry vyznačené dvěma kužely vyrazí hráči maximálním úsilím na 4 m, skluzem vystřelí míč ležící asi 10 m před brankou, ze sedu vystartuje další 4 m na druhý míč a po dalším skluzu vyrazí na poslední 4 m k cílové čáře
• vždy po třech pokusech běží všichni hráči společně dva okruhy kolem hřiště jako vyběhání

3. „Cik – cak“ stanoviště

• pět pokusů na 4 krát 3 metry
• před startovní čarou mezi dvěma kužely startují hráči z různých poloh (sed, leh, dřep,…) maximálním tempem od jednoho kužele k druhému a krátce se ho dotknou rukou před příštím startem. Po přesprintování cílové čáry klušou k zásobárně míčů, vedou míč až k pokutovému území a střílejí míč na branku. Pomalým během odnesou svůj míč, položí jej zpět a jdou na další pokus.
• během aktivního odpočinku hráči mohou asi ze 16 metrů střílet na branku

4. Stanoviště „rozpálená plotna“

• pět pokusů po 3 x 4 metrech
• hráč přeskakuje asi 90 cm vysokou překážku s doskokem obounož a okamžitě po doskoku startuje na 4 m maximální rychlostí. Po rychlém zabrždění běhu střílí z místa 5 m za cílovou čarou ležící míč přízemní umístěnou střelou vnitřní stranou nohy a kluše za další překážku. Tato akce se opakuje u dvou dalších překážek.